Vъ konecъ, da ne rastli1ši, dv7du vъ stolpopisanіe, n7z
Ѓщe voi1stinu ќbw pravdu glag0lete, pr†vaz sudi1te, shnove čelovёčestіi.
I$bo vъ serdcы bezzak0nіe dёlaete na zemli2, nepravdu ryki vašz spletaюtъ.
NJčuždi1šasz grBšnicы t ložesnъ, zabludi1ša t čreva, glag0laša lžY.
Ćrostь i4hъ po pod0bію ѕmіinY, ćkw ѓspіda glyha i3 zatыkaющagw ќši svoi2,
I$že ne ўslhšitъ glasa njbavaющihъ, njbavaemь njbavaetsz t premydra.
BGъ sokruši1tъ zybы i4hъ vo ўstёhъ i4hъ: členHvnыz lьvHvъ sokruši1lъ є4stь gDь.
Ўničižatsz ćkw vodA mimotekyщaz: naprzžetъ lykъ sv0й, d0ndeže i3znem0gutъ.
Ćkw v0skъ rastazvъ ti1mutsz: padE džgnь na ni1hъ, i3 ne vi1dэša s0lnca.
Prežde є4že razumёti tє1rnіz vašegw ramna, ćkw ži6vы, ćkw vo gnёvэ požretъ |.
Vozveseli1tsz prvdnikъ, є3gdA ўvi1ditъ tmщenіe: rycэ svoi2 ўmhetъ vъ kr0vi grёšnika.
I# rečetъ čelovёkъ: ѓщe ќbw є4stь pl0dъ prvdniku, u5bo є4stь bGъ sudS i5mъ na zemli2.
Slava: